Asi mě teď budou posílat na bitky, smál se po incidentu s Kočím pardubický Lukáš Nahodil

Tenhle zápas si bude Lukáš Nahodil (na snímku) pamatovat ještě dlouho, možná napořád. Nejenže Pardubice smrtící desetiminutovkou smetly Spartu a tradiční duel tak jasně ovládly výsledkem 8:2, ale také díky své první „bitce“ mezi českou hokejovou elitou. Kdyby šlo o běžnou strkanici u mantinelu, nejspíš by to žádné vášně nevyvolalo, ale Nahodila si na souboj vybral David Kočí. Borec omlácený rohovnickými duely v NHL. „Jen jsem strčil hlavu mezi ramena a čekal,“ usmíval se už po zápase Nahodil.

Jednalo se z vaší strany o nějakou provokaci?
„Ne, bylo to bez kontaktu. Brankář přikryl puk a já jen projížděl brankovištěm. Prostě jsem tím směrem měl namířené brusle a pak to už to jelo…“

Z tribuny to vypadalo, že opravdu o žádný kontakt nešlo, ale že Kočí to takhle vyloženě chtěl udělat. Co na to říkáte?
„Tak vybral si sobě rovného partnera. Ne, někteří hráči jsou prostě takoví, je to jeho styl hry. Asi si chtěl ulevit, ta prohra musela být frustrující. Naštěstí jsem to přežil a můžu teď dělat rozhovor.“

Když jste zjistil, že se do vás pustil zrovna David Kočí, co vám problesklo hlavou?
„Hlavně jsem si říkal, abych nespadl na led. To bych jich asi dostal více. Uvědomil jsem si to ve chvíli, když mi začal dávat rány do helmy. A fakt to byly rány. V tu chvíli mi došlo, že je to on.“

Nechtěl jste se do ničeho pouštět i z toho důvodu, že byste mohl oslabit tým?
„Bylo by to zbytečné vyloučení. Sparta prohrávala a hráli jsme přesilovky. Nás je navíc málo, a kdybych se já pustil do nějaké bitky, asi bych to schytal a nevyhnul se nějakému zranění. Důležité je, abych byl fit do dalšího zápasu.“

Jste první, kdo takto vysoko porazil Spartu, dosud prohrávala o gól. Je to hodně povzbuzující?
„Bereme to spíše jako tři body. Samozřejmě, Sparta má výborně poskládaný tým, daří se jím. Že nám to tam napadalo, to je dobře, ale příští zápas, nechci to zakřiknout, se můžeme v koncovce trápit. Do Zlína pojedeme vyhrát i třeba jen 1:0.“

Z posledních tří zápasů máte devět bodů a skóre 17:3. To už o něčem svědčí…
„Začalo to tam padat mladým klukům jako Buchtele, Radil a Kousal. Těm to ´lepí´ a to je jen dobře. Jsme za to rádi a snad to bude pokračovat.“

Ten povedený konec znamenal prudký nával radost. Zažil jste někdy něco podobného?
„Když zapátrám v paměti, tak jsme s Třebíčí vyhráli v Jindřichově Hradci 32:0. To bylo něco podobného. Na druhou stranu jsou i zápasy, kdy se to nepovede a jste právě na druhé straně a to je hrozný.“

Vy jste spíše technický typ. Účastnil jste se vůbec někdy rvačky na ledě?
„Vzpomínám si někdy v žácích, to byla vítězná bitka. To mohla být asi 6. třída. Pak jsem zažil ještě jednu a to jsem dostal. V Hradci Králové při play off za Třebíč. Bylo mi osmnáct, hrál se pátý zápas a prohráli jsme ho. To jsem teda dostal pěkně.“

Trenér Hynek vtipkoval, že jste se teď stal pardubickým „ranařem“. Těší vás tato pozice?
„Jo, určitě jsem rád, že teď asi na bitky budu chodit já.“