Ani na druhém místě nesmíme sedět na hrušce, usmívá se brněnský útočník Radim Hruška

Po třech zápasech, které vždy rozhodli až v prodloužení, případně v samostatných nájezdech, se hokejisté Komety Brno konečně zase dočkali verdiktu v základní hrací době. V rámci 29. extraligového kola hostila Kometa v hale Rondo Litvínov, a už v první třetině naznačila učebnicovými trefami Stehlíka s Eratem, že se na ledě rozhodně nechce zdržovat déle, než bude bezpodmínečně nutné. Když přidal v prostředním dějství třetí přesný zásah Houdek, zdálo se být rozhodnuto. Jenže Litvínov na začátku poslední dvacetiminutovky zazlobil, Ručinský v dvojnásobné početní výhodě snížil a na ledě to začalo jiskřit. Uklidnění přinesla až čtvrtá branka do litvínovské sítě, o kterou se postaral po Kvapilově parádní příhře Radim Hruška. „Oddechl jsem si,“ přiznal po utkání, že měl o výsledek za stavu 3:1 obavy.

Radime, s utkáním asi musíte být spokojeni, konečně žádné prodloužení, natož samostatné nájezdy, a navíc jste vyhráli více jak jednobrankovým rozdílem.
„Je to super, že jsme to takhle zvládli, to určitě. Jenže na konci jsme se zase báli o výsledek, najednou to bylo 3:1 a kdyby náhodou dali ještě kontaktní gól, bylo by to pro nás hodně nebezpečné. Takže jsme byli rádi, když jsme dali tři minuty před koncem čtvrtou branku, uklidnilo nás to a konečně jsme vyhráli za tři body.“

Přišla po tom Ručinského gólu nějaká slabší chvilka, když říkáte, že jste se o výsledek museli bát?
„My jsme byli dvě třetiny v pohodě, jenže mi připadá, že vždycky když vedeme, máme problémy se koncentrovat. Naštěstí jsme 3:0 vedli až po druhé třetině, kdyby to bylo po první, asi by to pro nás bylo daleko horší. Nevím, asi se na to musíme víc soustředit, lépe bránit, držet střední pásmo, nenechat se zbytečně vylučovat. Jinak budeme vždycky hrát poslední třetinu ve stresu.“

Navzdory tomu vcelku jednoznačnému výsledku to asi nebyl jednoduchý zápas, s Litvínovem jste se museli na ledě občas hodně přetlačovat.
„Přesně tak, i když to tak možná nevypadá. Litvínov je těžký soupeř, i když třeba venku moc body nesbírají. Zdá se, jako by neměli žádnou šanci, a najednou udeří z protiútoku a jsou velmi nebezpeční. O to víc jsme rádi, že jsme vyhráli.“

Hodně vás na začátku třetí třetiny rozhodilo to vyloučení do tří? Bylo navíc poměrně dlouhé – minutu a čtvrt.
„Jasně, že rozhodilo. Byl to můj hloupý faul, který nás poslal do třech. Přesilovku soupeře jsme sice ubránili, jenže jak Ríša Stehlík skákal na led, dostali jsme ten gól, no. Bylo to hodně zbytečné, a navíc hned ve druhé nebo třetí minutě třetí třetiny. Litvínov to hodně postavilo na nohy, navíc mají výborné útočníky, kterým jsme se pak museli hodně bránit.“

Ten prohřešek, kdy jste seděl na trestné, jste ale napravil v závěru utkání, kdy jste vstřelil uklidňující branku, navíc velmi pohlednou, Marek Kvapil vám to tam výborně naservíroval.
„Krásně mi to tam poslal! Musím ho pochválit, on mi to tam letos perfektně přihrává, pro mě už je to pak hrozně jednoduché, poslat puk do prázdné brány. Prostě nám teď patří ty osmapadesáté minuty, už tři zápasy po sobě to tak bylo, teď to byl navíc hodně důležitý gól, který nás zklidnil.“

Je Marek Kvapil tím hráčem, na kterém teď Kometa staví? Jeho bilance je úžasná, bodoval už v jedenácti zápasech v řadě.
„Určitě. Je to super, když má tým takového hráče, který umí nejenom dát gól, ale taky nahrát, vybojovat puk a podržet ho, když je potřeba. Marek je navíc vynikající bruslař, a ke všemu má ještě teď skvělou formu.“

Vítězství je určitě příjemné i proto, že jste mohli odejít z ledu po šedesáti minutách – vyčerpávaly vás hodně situace v předchozích třech utkáních, kdy jste museli hrát ještě prodloužení a pak třeba i jet samostatné nájezdy?
„Bere to strašně moc sil, ale tím, že jsme v těch duelech vždycky vyhráli, tak to pro nás bylo jednodušší, líp se regeneruje, než když z toho zápasu odcházíte jako poražený.“

Na začátku sezony jste velmi hodně defenzivní styl hokeje, teď si hodně troufáte i do útoku – podepisuje se na tom fakt, že jste v uplynulých kolech dokázali ubojovat těžké zápasy a vyhrát třeba o jediný gól?
„Určitě ano. Zezačátku jsme se sehrávali, protože ten tým se hodně obměnil, to taky hrálo svou roli. Trenér nás nabádá, abychom hráli hlavně dobře v obraně, do útoku v podstatě žádné pokyny nemáme, takže je to jenom na nás a naší improvizaci. Samozřejmě, že když teď vyhráváme, máme vyšší sebevědomí a víc si věříme, takže se nám daří i v útočné fázi.“

Pohled na tabulku teď pro vás musí být vysloveně pohlazením po duši.
„No jo, teď jsme se koukali v kabině, že jsme poskočili na druhé místo. Je to hezké, ale hned jsme říkali klukům, ať to vypnou, ať nesedíme na hrušce.“