Andrašovský po pěti letech oblékl dres Plzně. Byl jsem nervózní jako malý chlapec, přiznal

K předehrávce 30. kola dorazil na plzeňský led tým BK Mladá Boleslav. Plzeňští indiáni vedli téměř celý zápas. Hned v úvodu druhé minuty poslal domácí do vedení Václav Pletka. Hosté ještě mohli zdramatizovat průběh hry, když ve druhé třetině v oslabení snížili na 1:3, ale Plzeň si výhru už nenechala utéct, jelikož záhy odpověděla čtvrtou vstřelenou brankou. Z vítězství 4:1 se mohl radovat i Dušan Andrašovský (na snímku), který se do plzeňského dresu oblékl po pěti letech.

Slovenský útočník, který v den zápasu oslavil své pětatřicáté narozeniny, vstoupil do utkání ve čtvrté útočné formaci. Po první odehrané třetině se však přesunul do elitní formace po bok Straky s Vlasákem. „S takovými hráči je radost hrát. Ale mockrát za svoji kariéru jsem nenastupoval na postu pravého křídla, tak jsem měl zpočátku trochu problémy s orientací. S odstupem času se to ale zlepšilo. Musel jsem se přizpůsobit,“ okomentoval Andrašovský své dojmy po prvním zápase v první lajně.

V poslední době se potýkal se zdravotními patáliemi. Kvůli zraněnému kolenu odehrál po dlouhé pauze soutěžní zápas. V posledních týdnech trénoval s plzeňskými juniory a čekal, jak dopadne vyrovnání mezi Plzní a Zlínem, kde naposledy v české extralize působil, ale také, jak bude reagovat koleno v plné zátěži. „Musím zaklepat, že koleno vydrželo i zápasové zatížení. Vypadá to, že to bude zvládat v pohodě,“ oddechl si slovenský útočník ve službách Plzně.

S klubem má smlouvu na jeden měsíc. Čili je na západě Čech na zkoušku, po které se rozhodne, co bude dále. „Je to hlavně proto, abych si vyzkoušel, jestli to mé koleno vydrží a také, jestli vůbec budu stíhat tempo extraligy,“ ujasnil. „Doufám, že veškerá zranění se mi už vyhnou. Myslím, že jsem jich prodělal až dost,“ přeje si Andrašovský.

V Plzni naposledy oblékal modrobílý dres v roce 2006. Od té doby se změnil téměř celý tým a i zázemí dostálo určitých změn. „Změnily se sprchy,“ všiml si. „Musím ale říct, že už v době, kdy jsem odtud odcházel, bylo plzeňské zázemí na špičkové úrovni,“ dodal.

Dušana Andrašovského vřele přivítali i plzeňští diváci, kteří jej po zápase vyvolávali. „Jsem rád, že si mě pamatují. Musím se přiznat, že jsem byl dojatý, když mě skandovali. Tlouklo mi srdce jak po nějakém střídání, jsem jim za to velice vděčný,“ poděkoval na dálku plzeňským fanouškům, kterých se v ochozech plzeňské ČEZ Arény sešlo pouhých 3069, což je jedna z historicky nejnižších návštěv na plzeňském stadionu v české extralize. „Už když jsem před pěti lety z Plzně odcházel, tak jsem věřil, že se sem ještě za pár let vrátím,“ přiznal

Nechybělo mnoho, aby si obnovenou premiéru v plzeňském dresu odbyl o zápas dříve. „Plzeň má teď marodku, tak mě už povolali. Mohl jsem nastoupit už v Brně, ale nakonec to nevyšlo. Nakonec jsem tedy nastoupil až nyní a musím se přiznat, že jsem byl nervózní jako malý chlapec,“ řekl na závěr.