Anderson si místo olympiády dopřeje pauzu, Američané berou do Vancouveru Quicka

Ryan Miller z Buffala jako jednička, bostonský Tim Thomas na střídačce. S těmito jmény se při prognózách o podobě brankářské části americké olympijské nominace počítalo. Že dostane jako třetí přednost třiadvacetiletý gólman Králů Jonathan Quick před o pět roků starším Craigem Andersonem z Colorada, to mnohé - fanoušky i odborníky - trochu překvapilo.

Mladý brankář Los Angeles měl lepší přestartovní pozici, na rozdíl od svého konkurenta byl pozván už do srpnového orientačního kempu, což bylo velké plus. Druhým bylo, že v grémiu lidí, kteří generálnímu manažerovi reprezentace Brianu Burkeovi pomáhali s jeho výběrem, byl také šéf Kings Dean Lombardi.

V neposlední řadě hrála roli i aktuální forma obou kandidátů. Anderson byl sice hlavním strůjcem překvapivě úspěšného vstupu Avalanche do sezóny a v říjnu byl vyhlášen nejlepším hokejistou soutěže, ale v poslední době poněkud polevil a Quick už je v některých statistikách před ním.

„Myslíme si, že Quick předvádí stabilnější výkony,“ vysvětloval Burke. „Andy začal skvěle, ale potom trochu přibrzdil a vrací se do formy až teď. Určujícím faktorem byl také věk. Quick bude pravděpodobně patřit do reprezentace i v dalších letech. Nic proti Craigovi, ale udělali jsme to i s ohledem na budoucnost.“

Nikdo dopředu nepřipouští, že by mohla nastat situace, kdy bude muset do hry zasáhnout i gólman, jemuž bylo přiděleno pořadové číslo tři. Ten je na místě především kvůli udržování dobré pohody v kabině a aby se učil. V tomto směru se krok stavitelů týmu Spojených států zdá být logický. Burke svým rozhodnutím ale popřel výrok svého nejbližšího podřízeného, hlavního trenéra mužstva Rona Wilsona.

„Nejedeme do Vancouveru proto, abychom někoho připravovali pro Soči 2014. Jedeme tam vyhrát zlatou medaili,“ odpověděl sebevědomě Wilson na dotaz, který se však netýkal Quicka ani Andersona, nýbrž rozložení sil mezi zbývající dva adepty reprezentační klece.

Ačkoliv přímo nesdělil, že jedničkou bude Ryan Miller, mezi řádky se nechalo vyčíst, že o obsazení klíčového postu v mladém týmu se nebude diskutovat. „Obecně platí, že týmy, které vyhrály olympijské zlato, nestřídaly gólmany.“

Anderson je určitě roztrpčený, ne však natolik, aby sahal po ostřejších slovech jako třeba nedávno útočník Mikael Samuelsson, na něhož nezbylo místo ve švédské sestavě. „Jsem zklamaný, že nemůžu reprezentovat svoji vlast, ale tak to prostě dopadlo,“ říká hráč Avalanche.

„Může mě těšit aspoň to, že jsem měl dobrý start do sezóny a otevřel jsem pár lidem oči. Aspoň mám možnost si během pauzy dobít baterie na závěr ročníku. Ti, kdo na olympiádu jedou, si to určitě zaslouží. Pro mě bylo ctí už to, že mé jméno zvažovali. Na hrudi ale nosím znak Colorada a na to se musím zaměřit.“

Příjemnou povinnost usednout do letadla směřujícího z Denveru do olympijského Vancouveru budou mít jiní. Andersonův náhradník Peter Budaj, kterého podle očekávání neopomněli Slováci. Běloruský zadák Ruslan Salej. A Paul Stastny, jenž naváže na rodinnou tradici jako člen amerického kádru.

I pro syna slavného otce bylo vyřazení Craiga Andersona z výběru do jisté míry zklamáním. „Těžko se to hodnotí. Podle mého si určitě zasloužil být jmenován, ale myslím si, že roli hrálo více faktorů.“