Anaheim si užívá první oslavy, fanoušky přišel pozdravit i Schwarzenegger

Sobotní noc patřila v Anaheimu oslavám historického titulu - zisku prvního Stanleyova poháru. Fanoušci Ducks začali plnit parkoviště Honda Center od samého rána, v půl sedmé večer, kdy slavnost oficiálně startovala, tvořili už patnáctitisícový dav. Ten se spolu s hráči a dalšími hosty bavil až do západu slunce.

Po hudebním předprogramu a video sekvencích na několika obřích obrazovkách dorazili hokejisté černým dvoupatrovým autobusem. Třem z nich byla udělena výjimka přiletět na místo helikoptérou. Bratři Scott a Rob Niedermayerové doprovodili spolu s Chrisem Prongerem osobně uctívanou relikvii a představili fanouškům toužebně očekávaný Stanley Cup.

Podobně jako při úvodním buly finálové série přišel všechny přítomné pozdravit také kalifornský guvernér Arnold Swarzenegger. Republikánský politik v dobrém rozmaru přiznal, že měl po třetím prohraném utkání telefon s kanadským premiérem Stephenem Harperem a varoval ho slovy "We'll back! (My se vrátíme)". Když došlo na poslední zápas, už to bylo jen "Hasta la vista, baby!" bavil všechny přítomné populárními hláškami někdejší filmový herec.

Potom, co dorazili hráči k pódiu, byli jeden po druhém za halasného řevu fanouškům představeni. Největší ovace sklidili držitel Conn Smythe Trophy Scott Niedermayer, Teemu Selänne, Chris Pronger, Jean Sebastien Giguere a George Parros.

Rituál se týkal také jednotlivých členů managementu klubu. Ten nejvýznamnější, vlastník Ducks Henri Samueli, si dokonce dovolil označit město za nový Hockeytown. "Každý, kdo vyhrál nějakou individuální cenu, by ji vyměnil za Stanley Cup," přiznal známou pravdu Chris Pronger, sám držitel té nejcennější individuální trofeje z roku 2000.

Když se objevil na pódiu populární finský blesk Teemu Selänne, začali diváci s přemlouváním. "Ještě jeden rok" křičeli na zakrátko sedmatřicetiletého útočníka v narážce na to, že se stále nerozhodl, zda s hokejem pokračovat. "Kdybych byl Arnold Swarzenegger, odpověděl bych: já se vrátím," zareagoval v nadsázce Selänne. "Vždycky jsem snil o konci na vrcholu, ale poslední dva roky byly nejlepší v mém životě. Tohle je něco, na co budu vzpomínat celý život."