Aleš Kotalík vyloučil jihočeskou euforii, Martin Volke připsal nulu celému týmu

Sérii šesti výher za sebou už Jihočeši neprodlouží stejně jako svůj krátký pobyt na čele extraligové tabulky, kde je vystřídal Zlín. V 15. kole podlehl Mountfield doma Litvínovu 0:3, když si neporadil s organizovanou hrou soupeře. Budějovičtí útočníci nenašli recept na překonání pozorného brankáře Volkeho, jenž si odvezl od břehu Vltavy první letošní nulu.

Svěřenci trenérů Výborného a Kupky si hodně věřili proti mužstvu ze spodní části tabulky, ale nedali ani jeden gól. „Litvínov hrál velice organizovaně a my jsme se těžko prosazovali ve středním pásmu. Byl to těžký zápas,“ uvedl křídelní útočník Aleš Kotalík, po jehož příchodu z Buffala vyhrál budějovický tým půltucet utkání v řadě. Další pokus už se nevydařil.

„Soupeř se na nás pravděpodobně velmi dobře připravil, ale misky vah se mohly klidně přiklonit na naši stranu, kdybychom proměnili naše přesilovky,“ uvědomoval si navrátilec ze zámoří, jenž v roli člena hlavního přesilovkového komanda často ohrožoval litvínovskou klec bombami od modré čáry. „Gólmana to párkrát trefilo. Bohužel, takové zápasy se hrají,“ konstatoval dvaatřicetiletý hráč.

Domácí měli sedmkrát výhodu přesilové hry, hosté pětkrát. „Kdo zahraje lépe v početní převaze, ten většinou má blíž k vítězství,“ připomněl Kotalík známou pravdu. „Sehráli jsme přesilovky celkem slušně, ale nic nám tam nespadlo. Bránili jsme také dobře až na ten druhý gól, který jsme dostali při trestu Franty Ptáčka. Ale zápas rozhodla jiná věc. Soupeři tam prošel puk od modré čáry, kterým se ujal vedení. My jsme nebyli schopní se z toho vzpamatovat a vrátit se zpátky do zápasu,“ zalitoval.

Jihočeské tažení extraligou na přelomu první a druhé čtvrtiny soutěže se podle všech příznaků začalo měnit v euforii. Potvrzoval to i zvýšený divácký zájem v Budvar aréně. „V žádné euforii jsme nebyli,“ vyloučil Aleš Kotalík. „Připravovali jsme se na každý zápas stejně. Z dnešního výsledku se musíme poučit a všechno si v kabině vyříkat před úterní dohrávkou s Boleslaví,“ přetočil řeč do budoucna.

Hrdinou vítězného týmu byl Martin Volke, jenž nepustil za svá záda ani jednu z osmadvaceti střel, které mířily na litvínovskou klec. Ze své první letošní nuly ale nedělal žádnou vědu. „Bylo mi jedno, jestli vyhrajeme 3:1 nebo 3:2,“ přiznal po utkání. „Chtěli jsme urvat nějaký bod a nepřemýšleli, jestli jeden nebo dva. Povedly se tři, takže super. Výsledek s nulou je ale zásluha celého mužstva, nejenom moje,“ prohlásil gólman rezolutně.

Litvínovští na jihu Čech překvapili. Vítězství 3:0 se od nich nečekalo zvláště po dva dny starém výprasku 2:6 v Karlových Varech. „Začali jsme hrát to, co po nás trenéři chtějí a splnili jsme to do puntíku,“ prozradil Volke tajemství nečekané změny. „Bojovali jsme a dobře bránili. Směrem dozadu všechno fungovalo, útočníci pomáhali. Poctivou prací a hrou odzadu se můžeme zvednout. Jinak to nejde, na hokej ve stylu nahoru dolů momentálně nemáme,“ přiznal strůjce tříbodového počinku Severočechů.