Aleš Hemský si zápas s Kladem i přes prohru užíval. Hráli jsme moc s respektem, litoval

Přetěžký úkol měl při své obnovené premiéře v pardubickém dresu Aleš Hemský (na snímku). Právě on měl rozpumpovat povadlého mistra, který se v novém ročníku Tipsport extraligy zatím zmohl pouze na jednu výhru. Hokejový virtuos se několik střídání rozjížděl, přibrzdilo ho i smolné zranění, ale od druhé třetiny už se zase bavil hrou. Létal po hřišti, kroužil útočným pásmem, vymýšlel na první pohled nemožné akce. Hemský si debut užil, přestože na konci musel přijmout porážku.

Ta jediná mu po výjimečném zápase kalila radost. „Bohužel jsme nevyhráli, takže výsledkově nic moc. Já osobně jsem si to zápas užíval. Přišlo hodně lidí, atmosféra byla vynikající, ale naneštěstí jsme to nezvládli,“ bilancoval už v civilu útočník Edmontonu. „Kladnu se daří, byl zážitek hrát první zápas zrovna proti nim.,“ doplnil.

Zážitek to byl pro všechny přítomné. Hemský se na ledě často potkával s Plekancovou formací. S hráči a kamarády, které dobře zná z NHL. Věděl, co od nich může čekat, ale respektem k nim šetřil. „Já ty kluky znám ze zámoří, kde hrajeme proti sobě. Čím větší respekt jim dáte najevo, tím větší srandu si z vás pak udělají,“ poznamenal.

Věděl, o čem mluví. Konec konců pohled do zápasových statistik vypovídá dostatečně. Plekanec 3+1, Jágr 1+3. Tomáš Plekanec potřeboval k hattricku vždy jen trefit odkrytou branku, z Jágra sršela radost a lehkost. „Baví se tím, daří se jim celé lajně a užívají si to. Já jim to přeju,“ usmíval se Hemský.

Technický forvard musel v první třetině skousnout i jinou nepříjemnost. „Dostal jsem pukem od Marka Židlického. Chtěl napálit kotouč vzduchem, ale bohužel mě trefil do ucha. Mám tam asi šest stehů, ale to k hokeji patří,“ nedělal z tržné rány vědu. Víc Hemského trápila prohra a způsob, jakým Jágrova party ovládla třaskavý duel.

„Možná jsme hráli moc s respektem, ale hlavně jsme dělali hrubé chyby, které oni trestali. Rozhodně nás nějak nemotali ve třetině, všechny góly padly po našich chybách. Příště musíme hrát lépe dozadu,“ pravil po čtvrté prohře Pardubic v sezoně. Hůř odstartovali Východočeši naposled v ročníku 2004/2005. Na konci pak slavili titul a Aleš Hemský navrch cenu pro nejproduktivnějšího hráče play off.

Zpět k utkání s Rytíři. Faktem je, že Pardubice dokázaly na góly Kladna odpovědět, ale nadějný stav neudržely dlouho. „Když už jsme vstřelili gól, tak jsme za chvíli inkasovali. To nás trošku zabilo. Kdybychom dali gól, vyčkávali a třeba přidali ještě jeden, mohlo to být jiné,“ uvažoval. Reakce Středočechů byly bleskové, za dvě minuty po inkasovaném gólu měli náskok zpět.

To bralo družině Pavla Hynka s Ladislavem Lubinou síly. Stejně tak Hemskému, který od druhé třetiny naskakoval ve dvou útocích. Navíc hrál přesilovky, po ledě létal, nikde se nezašíval. Baterky se mu tak zákonitě vybíjely. „Popravdě jsem toho v závěru měl už plné zuby. I na začátku jsem se do toho dostával těžko, jak se na tom velkém hřiště hodně bruslí,“ tvrdil Hemský.

Na rozměrný plac musí postupně přivyknout. „Nevadí mi, ale člověk si na něj musí zvyknout. Než přijdu na správné načasování, pár zápasů to trvá. Stejné to bylo i na mistrovství světa. Chvíli zabere, než se do toho dostanu,“ předpokládal. Času nemá Hemský přehršel. Už v pátek hostí Pardubice Slavii a svého hlavního muže nutně potřebují v plné formě.