Aklimatizace, větší led, houževnatý soupeř. Vrbata se na úvod trefil, ale zvyká si i na Hanzala

(STOCKHOLM, od našeho zpravodaje) V národním mužstvu nehrál od února 2009, na mistrovství světa startoval naposledy v Quebeku před pěti lety. Zápas proti Bělorusku byl pro Radima Vrbatou návratem do dresu se lvíčkem, útočník Phoenixu netají po prvním duelu spokojenost. Jedním gólem přispěl k vítězství, jeho formace s Hanzalem a Fleischmannem navíc potvrdila velký potenciál. "I když jsme vedli 1:0, byli jsme trpěliví. Vyplatilo se nám, že jsme nezačali panikařit," připomíná juniorský mistr světa 2001.

Duel proti Bělorusku nebyl snadný, jinak to ani v premiérách na velkých turnajích nebývá. Český tým bojoval se soupeřem, ale také tak trochu s vlastní souhrou. Hokejisté se do švédské metropole sjeli z různých koutů planety, jako poslední dorazilo trio z Coyotes. "Přiletěli jsme ve středu kolem osmé hodiny večer. Jeli jsme na hotel a stihli ještě týmový mítink. Druhý den byl trénink, v pátek pak rozbruslení," popisuje Vrbata, co v jeho případě předcházelo duelu proti Bělorusku.

Hokejisté z NHL si musejí zvyknout po hokejové i osobní stránce. Trápí je aklimatizace, když mají spát, nemohou. "Vzbudil jsem se v pět ráno. Devítihodinový časový posun je znát," hlásí rychlík z Mladé Boleslavi. Důležitější je ale patrně nutnost adaptovat se na širší led. "Je to hodně jiné než v NHL. Musíte si jinak najíždět. Od mantinelu k bráně to nejsou dva nebo tři kroky jako v zámoří, ale třeba tři až čtyři. Liší se i timing, nemůžete využít automatismů, které máte v sobě," upozorňuje.

Nutnost hrát hokej na větším kluzišti ovlivňuje i souhru s parťákem Martinem Hanzalem. Radim Vrbata si s důrazným centrem rozumí parádně, ale při šampionátu si prý zvyká i na něj. "Přesně tak, větší hřiště změní také tohle. Samozřejmě - předvídáme lépe, víme o sobě. Ale stejně se to trošku liší, než když hrajeme v NHL," připomíná. V českém výběru zmíněnou dvojici doplňuje Tomáš Fleischmann. "Rozhodně k nám sedne, hráli jsme spolu už v Quebeku. Flaška je výborný hráč, jde jen o to, abychom si na sebe zvykli," dodává.

Radima Vrbatu těší, že jeho formace přispěla českému výběru k vítězství. Bývalý hokejista Colorada, Tampy Bay, Chicaga a dalších klubů NHL se trefil v 50. minutě, reprezentanti využili druhou přesilovku a definitivně brali tři body. "Bělorusové hráli dobře odzadu, stáli na modré ve čtyřech pěti lidech. Při hře v pěti proti pěti to proti nim nebylo snadné, naštěstí nám vyšly přesilovky. I když i v nich máme co zlepšovat, na jejich trénink jsme neměli moc času," pokračuje.

První zápas na turnaji českým hokejistům vyšel, ale Bělorusové kladli odpor. Lépe řečeno - reprezentani měli jasnou převahu, nicméně nedokázali ji zúročit ve větší přísun branek. A soupeř tím pádem stále cítil šanci. "Bylo to dlouho jedna nula, Saša Salák chytal dobře, když měl udělat zákrok, udělal ho. Tím nás držel ve hře. Uklidnili jsme se druhým gólem," doplňuje.

Radim Vrbata se po delší odmlce zase připomněl českým fanouškům, do Stockholmu přijel po sezoně v Phoenixu, kterou podle svých slov rozděluje na tři části. "Hrál jsem patnáct zápasů NHL, pak přišla pauza, v níž jsem pro zranění vynechal čtrnáct utkání. No a nakonec jsem nastoupil patnáctkrát nebo sedmnáctkrát," hlásí. Jelikož během výluky NHL jen krátce vypomohl Mladé Boleslavi, kde je spolumajitelem, sehrál v sezoně mnohem méně zápasů než jindy. "Ale tak to mají všichni. Pro mě je sezona specifická i zraněním, pokud jste v zápasovém rytmu, je to jednodušší. Teď mi přijde vhod, že si prodloužím sezonu."

S účastí na světovém šampionátu svolil, jelikož ještě nechtěl končit ročník. Dost možná sehrála roli i olympiáda. O tu minulou Vrbata přišel, do Soči by určitě rád jel. Mistrovství světa prý ovšem nebere jako poslední test před olympijskými hrami. "Spíš bude záležet na tom, kdo jak bude hrát na začátku nové sezony. Trenér musí říci, jaké má představy. My jsme tady od toho, abychom hráli dobře a předvedli kvalitní turnaj. Co bude příští rok v únoru? Kdo ví... Teď fakt na olympiádu nemyslím, je strašně daleko," uzavírá.