1100 extraligových startů pro rekordmana! Letí to nějak rychle, směje se železný František Ptáček

Když odehrajete v extralize 100 zápasů, je to známka jisté kvality. A když jich odehrajete 1100? To už se k vašemu hokejovému umění musí přidat také pekelné štěstí a především vůle dřít tak dlouho, jak to jen jde. A právě tyto vlastnosti ze všech nejvíce v sobě ukrývá František Ptáček. Extraligový rekordman v neděli zakulatil svůj počet startů v nejvyšší soutěži na dalším těžko uvěřitelném čísle, jenže oslava mu trochu zhořkla. Hradci Králové totiž přestřihla šňůru jedenácti bodových zápisů v řadě pražská Sparta.

Vlastně to nemohlo být symboličtější. František Ptáček letos vynechal jeden zápas, navíc mu „pomohlo“ odložení duelu ve Vítkovicích. K jubilejnímu utkání nastoupil proti týmu, který ho k velkému hokeji vychoval a kde také získal čtyři tituly! „Hodně jsem se na ten zápas těšil. Ale vždycky se oslavuje jinak, když se vyhraje. Takhle z oslav nic nebude,“ mrzí obránce hradeckého Mountfieldu.

Meta 1100 startů zaslouží opravu mimořádný obdiv, i když samozřejmě nepoutá takovou pozornost, jako když Ptáček ještě v Českých Budějovicích slavil tisícovku. Sám už vlastně od té doby ani zápasy nepočítá. „Měl jsem ji snad loni nebo předloni,“ loví ve vzpomínkách listopad roku 2011. „Letí to nějak rychle a ani nad tím nepřemýšlím,“ snaží se zahnat pocit mimořádnosti. Těžko by se přitom na takový milník dostal, kdyby se mu v kariéře nedrželo zdraví.

„Zatím je to dobré. Občas si člověk říká, že by potřeboval o kousek delší pauzu. Ale už hraju hokej dost dlouho a našel jsem cestu, jak tělu vyhovět, aby bylo vždy odpočaté na další zápas,“ těší železného muže. Že by tak chystal konec kariéry, zatím určitě nehrozí. „Když to půjde a bude o mé služby zájem, budu pokračovat. Když ne, svět se nezboří. Teď ale jedenáct set hodím za hlavu a jdu dál,“ dodává klidným hlasem.

Hned po předání dresu s impozantním číslem se do sebe pustily čtvrtý tým tabulky s prvním a nakonec i ve druhém vzájemném duelu slavila pražská Sparta. Mohlo to ale dopadnout jinak. Hradec už v první třetině poprvé dostal puk do branky, jenže rozhodčí už těsně předtím hru přerušil. „Ze začátku to bylo vyrovnané, opravdu škoda neuznaného gólu,“ vrací se k situaci, která na stadionu vyvolala velké spory.

Přestože zapískání přišlo dřív, než puk překročil brankovou čáru, sudí okamžitě signalizoval gól. Po dohodě s videorozhodčím ale vzal svůj verdikt zpátky. „Shodou okolností jsem byl na ledě, takže jsem slyšel, že už zapískal, a najedou ukázal gól. Tak jsem si říkal, co dělá. Jakmile se ale jel zeptat na video, tušil jsem, že ho neuzná. Je to samozřejmě nepříjemné, člověk už se raduje. Ale kdo sledoval hru, viděl, že to tak bylo,“ říká jednoznačně Ptáček na adresu důležitého momentu.

„Setkal jsem se s tím už loni a rozhodčí říkal, že může nejdřív gól uznat a pak se jet zeptat. Takže to asi je v jeho pravomoci a postupoval správně. Nevím, nejsem školený rozhodčí,“ krčí rameny. Hradecký klub každopádně na základě tohoto momentu okamžitě po zápase vetoval sudího Roberta Čecha, který se právě o předčasnou radost a následnou zlobu takřka celé arény postaral.

Hradecké naděje na skalp vrchního favorita na titul podpořila absence dvou nejproduktivnějších hráčů celé extraligy, Petra Tona s Jaroslavem Hlinkou. „Bylo to ale lehčí jen v uvozovkách, protože víme, jaký ti kluci hrají hokej. Toňák čeká, hledá si místo na střelu a na brejk, Hlína je zase technický hráč a hledá někoho, komu by nahrál. Věděli jsme, že hráči, kteří je nahradí, budou přímočařejší. A mě se líp hraje právě proti klukům, kteří hrajou hokej a nesnaží se jenom lítat za pukem, přiznává František Ptáček.

Na první gól se ve šlágru kola čekalo skoro půl hodiny, pak ale rovnou přišla smršť. A řídil ji pražský lídr tabulky. Na tři údery stačilo Spartě šest minut a pět sekund, najednou se zdálo být jasné, jak souboj dopadne. „Sparta pak byla lepší a pohyblivější. Dala góly a hlídala si zápas,“ smutně konstatuje hráč, který v hlavním městě také nosil dvě sezóny na dresu kapitánské céčko.

Jeho současný zaměstnavatel z Hradce Králové sice předtím získal body v jedenácti zápasech v řadě, ale jakmile znovu zkřížil hokejky s týmem z Holešovic, musel opět sklonit hlavy po výsledku 1:5. „Víme, na čem zatím stály naše výkony. Nikoho jsme nepřehrávali herně, ale bojovností, což nám proti Spartě trochu chybělo a měla v tom navrch. My se z toho musíme oklepat, protože v úterý nás čeká další zápas,“ vyhlíží dohrávku na ledě vítkovické ČEZ Arény.

Duel 9. extraligového kola odsunuly krasobruslařské závody právě až na druhou polovinu října, Mountfield má teď před sebou hodně nabitý program. „Možná je to dobře, protože člověk nemá čas se v tom šťourat,“ hledá František Ptáček pozitivní stránku. Těžko se přitom vyhnout pohledu na kontrast mezi čísly, která by Východočechy měla víc než povzbudit – Hradec totiž venku získal v sedmi zápasech dvanáct bodů, Vítkovice jich doma za stejnou dobu nasbíraly pouhých sedm! „Můžeme sami sobě ukázat, že se Spartou to bylo jenom malé zaváhání. Jedeme dál,“ uzavírá velezkušený obránce.